Sny se někdy plní
Sny se někdy plní
Prudce sebou trhla a posadila se. Celá se třásla a po zádech jí stékal studený pot.
„Ne, to není pravda, to byl jen zlý sen!“ uklidňovala se. Hodně věřila na výklad snů, ale tomuhle věřit nechtěla. Nemohla, vždyť by to znamenalo, že v nejbližší době se někomu z jejího okolí, nebo dokonce jí samotné, stane smrtelný úraz. Snář se může mýlit, jsou to přece jen domněnky….ale co když je to pravda!
Vstala a šla si omýt obličej studenou vodou, aby se vzpamatovala. Cestou zpět do pokoje se zastavila a vyhlédla z okna. Byla u své babičky na prázdninách. Všude kolem domu byl hustý černý les a ticho. Z toho pohledu jí přeběhl mráz po zádech. Měla divný pocit. Nevěděla, co to přesně je. Když se vzdalovala od okna, něco jí říkalo, že by se měla otočit. Měla by se podívat zpět k oknu, ale ignorovala to. Vždycky se v tom domě bála.
Když už se chystala znovu si lehnout, zazvonil jí mobil. Nezvonil však ale dlouho. Sotva k němu došla, přestal. Opět jí něco našeptávalo, že by se měla ohlédnout. Podívat se za sebe. V okamžiku, kdy to udělala, málem vykřikla. Mohla by přísahat, že za závěsem něco je. Srdce jí bušilo, jako ještě nikdy. Skoro nedýchala napětím a pomalu se blížila k oknu. Ve chvíli, kdy se natahovala, aby odkryla závěs, se jí zatmělo před očima, všechno se zatočilo a ona padla na zem.
Poslední, co cítila, byl teplý pramínek krve, stékající jí po tváři.....
Komentáře
Přehled komentářů
To je skoro jako horor, aby se mi o tom v noci nezdálo, ale máš to tady moc pěkný jen tak dál
Strašidelnej sen
(Mira, 17. 1. 2008 19:12)